MENU
|
1908
Dne 2. prosince 1908 sešel se sbor u velitele odkud o 8. hod. ranní vyšel k hasičskému skladišti, kde měl př. Pípal proslov o Dobrodiní Jeho Veličenstva skončenou proslovem celého sboru 3 x „Ať žije!“ pak se odebral na služby Boží místního chrámu Páně, na oslavu 60ti letého panování Jeho Veličenstva císaře a krále Frant. Josefa I.
Ve Vyskytné 2.12.1908, Jan Vytiska, starosta
1913
Dne 5-ho dubna 1913 okolo 9 ½ hodiny večer, kdy právě zuřil ohromný vichr směrem jihovýchodním, v době právě kdy obyvatelstvo Vyskytenské na lužko se odebralo zazněl hlas trubky volající sbor hasičů ku práci. Hořelo v obci samé a sice chytilo se u p. Jana Slavíka, obuvníka, čp. 110.
Následkem ohromného vichru v okamžiku požár ohromnou rychlostí zachvátil sousední budovy v největší rychlostí směrem větru tak, že v několika minutách stálo 10 čísel v plamenech. Odtud vichr přenesl hořící předměty přes sady na druhý konec obce, kde na čísle 29 patřící Frant. Změškalovi kde se chytily a odtud rozšířily se na stranu jižní a západní a za oběť jeho padlo opět 10 čísel. Požár byl ohromný. Příčina požáru je nevysvětlená. O úmyslném založení se vůbec nejednalo.
Sboru hasičských sjelo se z okolí 20 a někteří kupříkladu z Humpolce a jiní vrátili se již z blízkosti obce Vyskytné zpět. Sbor náš v úplné zmatenosti v rozsahu takovém nemohl se činně a platně mnoho záchranné práce zúčastniti, mnoho členů bylo v nebezpečí, takže stříkačka jen pomocí lidu okolního v činnost býti mohla. O život nepřišel žádný, několik kusů dobytka, pár vepřů i psů uhořelo. Sbor obdržel od pojišťoven menší podpory.
Druhý den po požáru přišlo mnoho diváků ono děsné divadlo shlédnout. Také Okresní pan hejtman z Pelhřimova a tež řížský poslanec pan V. Donát z Pavlova na tuto strašnou zpoustu se přijeli podívat. Vidouce onu katastrofu lid většinou méně majetný a pojištěním jenom nepatrně krytý skorem zničený zželelo lidu oněch poškozených, že na podnět p. hejtmana učiněný sbírky na okrese jak na penězích tak na zdravě, krmení, šatstvu a jiném. Tím jest vidět, že ještě láska k bližnímu v našem lidu nevymřela, když tak vydatně všem poškozeným pomáháno bylo.
Fr. Štěpánek, jednatel; Pípal Frant., velitel
1923
Župní sjezd – župy pelhřimovské spoluoslava 40letého trvání sboru ve Vyskytné – dne 15. července 1923.
Dopoledne v 10 hodině koncert na návsi a uvítání přátelských sborů. O 11. hod dopoledne zkouška prostná se sekerkami. Odpoledne v 1. hod seřazení průvodu na silnici k Pelhřimovu, odtud průvod za vedení př. žup. Keše a místního velitele Fr. Pípala vesnicí na cvičiště za návsí.
Cvičení: prostné se sekerkami cvičilo 72 členů, se stříkačkou sbor vyskytenský, s žebříky sbor vyskytenský a sbor pelhřimovský, který provedl skupiny se žebříky velice zdařile. ……Na ukončení provedl místní sbor požární cvičení. Po cvičení seřazeny sbory a odebraly se do parku před kostelem, kdež byla hasičská veselice, kdež domácí sbor předvedl 4 živé obrazy.
Sjezd se vydařil skvěle, cvičení se líbilo občanstvu všemu. Sboru dostalo se pochvalného uznání ústy přítele župního starosty Ziglera a př. Keše, jakož i mnohých přítomných občanů a přátel. To budiž zpruhou a pobídkou ku další vytrvalé lidumilné práci. Nazdar !
„ z důvodu špatné čitelnosti textu zkráceno, celý příspěvek je k nahlédnutí v kronice“
Frant. Pípal, t.č. velitel
1930
Oslava 80letých narozenin pana prezidenta Masaryka.
Dne 6. března byl uspořádán průvod, kterého se sbor učastnil v slavnostním kroji. U pomníku padlých vojáků se zastavil a po zapětí písně „Hoši od Zborova“ byla věnována krátká vzpomínka padlým vojínům a hudba zahrála národní hymny.
Po té se vše odebralo do hostinc
e u Novotných. Po zvednutí opony objevil se ozdobený obraz p. prezidenta, který byl přivítán voláním „Ať žije prezident Masaryk“. Za vedení sl. učitelky byla zapěna sborově píseň „Náš tatíčku Masaryku“ a předseda p. Vytiska měl přednášku o životě a činnosti pana prezidenta. Po přednášce byly zapěny písně „ Hradčany krásné“ a oblíbená píseň p. presidenta „Teče voda, teče“. Na konec bylo sehráno divadelní představení „Srdce ženy se nemýlí“ hodící se tématem k onomu dni.
Po 34 letech – úvodem
Tuto hasičskou kroniku založil v roce 1908 František Pípal číslo 11, do níž shrnul různé děje hasičské od založení sboru roku 1883. Psal do ní různé paměti, opsal snad ze zápisů, které jistě zapisoval sbor od založení. Opsal jména členů zakládajících, činných i přispívajících. Postupně doplňoval dalších přihlášených i těch, kteří umírali („Náš hřbitůvek“). Škoda, že u všech nenapsal rok a den narození a čísla domu. Dnes jsou to některá jména lidí pro nás již neznámá. Buď se ten rod odstěhoval nebo se do rodiny někdo přiženil a staré jméno zaniklo. Ale budiž mu dík za to, co napsal.
Psal jí až do roku 1914, kdy vypukla první světová válka. On i celá řada jiných muselo do války, z níž se jich mnoho nevrátilo. Po celé 4 roky válečné byla kronika schována a nikdo do ní nepsal. Až po válce, z které se šťastně vrátil, se jí zase a ještě s větším nadšením ujmul. Získal nás, tehdy ještě mladé, za členy a sbor řídil ještě s velkým úspěchem až do roku 1936. To mu bylo 60 let. Byl velitelem 34 roků.
Tuto pamětní knihu v letech 1935 až 1939 psal velmi stručně Fr. Vopálenský, učitel.
15. 3. 1939 nás zabrali němci a kronika se zase ztratila a my ztratili zase samostatnost. Po válce v roce 1945 se sbor opět obnovil, většinou zas mladými hasiči. Na tuto knihu se nějak zapomnělo, až v roce 1973 při oslavách 90tilétého trvání sboru bylo mnou na ní znovu poukázáno. Byla nalezena u vnuka zemřelého velitele Fr. Pípala, Jaroslava. Protože byla za ty léta velmi potrhaná a bez hřbetu, nabídl jsem, že ji opravím a něco z mých vzpomínek do ní doplním.
Doufám, že se jí někdo z dnes mladých požárníků ujme a doplní co v ní chybí od konce války a bude v ní pokračovat.
O vánočních svátcích 1973,
Frant. Štěpán, nar. 1901
Kronika SDH Vyskytná je k dispozici k nahlédnutí.
|
|
