Historie SDH do roku 1983

Počátky hasičského sboru

Po založení sboru dobrovolných hasičů v roce 1883 se přihlásilo 33 občanů vyskytenských za činné členy a mnozí se stali členy přispívajícími. Obcí byla zakoupena čtyřkolová stříkačka s příslušenstvím od firmy Rudolf Smekal ze Smíchova za 550 zlatých, jakož i výstroj pro členy. Bylo zřízeno: 100m hadic, 33 přilbic plechových, 30 obleků cvilinkových, 30 sekerek s pásy, 4 lezecké pásy, 8 žebříků, 13 háků vše v ceně 480 zlatých, které zaplatila obec ze svých příjmů a různých darů.

V roce 1883 nebylo v okolních obcích žádného sboru hasičského, a proto je třeba říci, že náš sbor vyskytenský byl v této chudé krajině sborem prvním. Prvním velitelem byl obecní starosta pan Hynek Matějka, podvelitelem Jakub Dolejší a cvičitelem František Kubín. Sbor velmi čile rozvíjel svou činnost. Ještě téhož roku 1883 přistoupil k Ústřední jednotě hasičské. I ostatní občané projevovali svoji přízeň ke sboru, jak nasvědčují četné dary, takže pokladní příjem byl velmi uspokojivý.

Každý rok bylo prováděno cvičení pořadové i se stříkačkou, probíhaly členské i výroční schůze. Sbor se též zúčastnil všech církevních i jiných slavností, které probíhaly v obci. Roku 1891 byla svěřena sboru organizace župního sjezdu. Na tento sjezd se sjely dobrovolné sbory ze širokého okolí Pelhřimova. Téhož roku se sbor zúčastnil devíti členy hasičského sjezdu v Praze.

Po prvních letech plodné činnosti nastala doba určitého útlumu, příčiny byly různé, avšak práce dobrovolné ku prospěchu občanů a ochrany majetku se sbor nikdy nevzdal.

Roku 1887 byl velitelem zvolen Jakub Dolejší, který řídil činnost sboru až do roku 1897, kdy byl vystřídán panem Janem Rásochou, který se nejvíce přičinil, že sbor opět dobře prosperoval.

Svoji činnost reprezentovali místní hasiči na župních sjezdech v širokém okolí. Zúčastnili se župního sjezdu v Černovicích roku 1887, v Hořepníku roku 1885, v Horní Cerekvi roku 1887, v Nové Cerekvi roku 1889, v Cetorazi roku 1890, v Novém Rychnově roku 1892, v Dolní Cerekvi roku 1896 a v Pelhřimově roku 1900. V obci se zúčastnil sbor svěcení místní školy 1888 a každého roku též pořádal hasičský ples ve prospěch sborové pokladny. Nesmíme též zapomenouti, že každého svého člena doprovodil na poslední cestě. V roce 1890 si postavil vlastní skladiště na stříkačku a výzbroj, takže stříkačka byla dobře uložena a připravena vždy k použití.

Začátek nového století

V roce 1902 byly přijaty nové stanovy sboru podle Ústřední hasičské jednoty Království Českého. Do čela sboru byl zvolen starosta, který řídil činnost a sborovou práci. Prvním starostou sboru byl zvolen starosta obce Jan Rásocha, který byl rovněž zvolen prvního čestného člena. Velitelem sboru byl zvolen František Pípal, který tuto funkci vykonával nepřetržitě (kromě období války) až do roku 1937, tedy plných 35 let.

Znovu dochází k určité stagnaci v práci hasičského sboru, členská základna se zmenšuje a sbor v roce 1905 má pouze 23 činných členů. Roku 1908 25.10. probíhaly oslavy 25. výročí založení sboru ve Vyskytné. Čtyřem členům byly předány medaile za zásluhy a všem členům medaile pamětní. Byl proveden slavnostní průvod obcí, ukázka cvičení a celá slavnost byla zakončena veselicí v hostinci u Novotných. Dobrá propagace činnosti sboru přispěla k tomu, že sedm nových, především mladých, občanů přistoupilo do sboru. Dobrovolní hasiči byli v této době nejen ochránci majetku před požárem, ael i kulturní složkou, která organizovala v obci oslavy, plesy, divadla.

Od roku 1911 vedl sbor jako starosta pan Jan Vytiska. Docházelo ke stálým změnám v členské základně, neboť někteří členové odcházeli, zemřeli a další mladí členové přistupovali.

Sbor zasahoval v této době u několika požárů, ale bližších informací se v kronice nedočteme. Zúčastnil se velkého požáru, který vznikl v samotné Vyskytné dne 5. dubna 1913. Ohni, který vznikl na čp. 10 padlo za oběť 20 obytných stavení. K likvidaci požáru se sjelo 20 hasičských sborů z celého okolí. Protože byl silný vítr a oheň byl rozsáhlý, zásah nebyl příliš účinný. Příčina požáru není známa.

Následující rok 1914 se zapsal do paměti nejen hasičského sboru, ale i všech občanů. 27. července byla vyhlášena mobilizace, hned poté vypukla válka, která trvala až do roku 1918 a do zbraně byli povoláni muži od 18 do 52 let. Ze sboru hasičského ve Vyskytné zůstalo doma šest mužů, takže činnost sboru se úplně zastavila.

Léta poválečná

Dne 28. října 1918 byla vyhlášena československá samostatnost. Po svém návratu z války svolal velitel František Pípal mimořádnou valnou hromadu do hostince u Novotných, na něž promluvil o významu československé samostatnosti. Schůze se zúčastnilo mnoho občanů, sál byl obsazen do posledního místa. Žáci místní školy přednášeli básně a zpívali národní písně. Toho dne se shledávali členové sboru a bylo zjištěno, že celá řada jich schází. Padl František Kolář, nezvěstný byl Josef Rychetský, Karel Frydrychovský, Josef Kubík, Josef Novotný. Později bylo zjištěno, že všichni padli. Valná hromada byla zakončena zpěvem národní hymny.

Roku 1919 byli zvoleni tito funkcionáři sboru. Starosta Jan Vytiska, velitel František Pípal, náměstek velitele František Řáda, dále byli do výboru zvoleni Josef Burian, František Štěpánek, Josef Slavík, Ferdinand Tymych. Bylo získáno též 14 nových členů, takže sbor měl 44 členů.

V prvních letech po válce sbor velmi dobře pracoval. Členové sboru pořádali výlety do okolí, přednášky, hrálo se divadlo. V této době obdržel sbor dvakrát uznání od okresního hejtmanství v Pelhřimově. Členové sboru se zúčastnili župního sjezdu v Pelhřimově roku 1921 a v Olešné roku 1922. U požáru zasahoval sbor roku 1923 ve Vyskytné, hořelo v pazderně pana Rásochy a v Dudíně. Roku 1925 se zúčastnil při likvidaci požáru stavení čp. 5, který se rozšířil na stavení čp. 121. Obě stavení shořela.

Roku 1923 oslavil sbor 40 let svého trvání. Dne 15. července se konal ve Vyskytné župní sjezd župy pelhřimovské. Zúčastnily se ho sbory: Rohozná, Pelhřimov, Olešná, Strměchy, Zachotín, Sázava, Nový Rychnov, Nová Cerekev, Pavlov, Proseč pod Křem., Plevnice, Hojkov a Svépravice. Dopoledne se konal koncert na návsi a uvítání sborů. Odpoledne procházel průvod obcí ke cvičišti na návsi. Zde provedlo 72 mužů pořadové cvičení se sekerkami. Dále bylo cvičeno se žebříky a stříkačkou. Slavnost byla zakončena veselicí v parku pod kostelem. Sjezdu se zúčastnilo celkem 213 hasičů. Tato slavnost byla hojně navštívena občany z Vyskytné i z širokého okolí a mnozí nešetřili chválou a uznáním. Další léta se konalo každoročně cvičení, hasiči se zúčastňovali sjezdů a zasahovali u požárů. Z těch větších zaznamenán požár roku 1927 v Dudíně, kde shořela 2 obytná stavení a velký požár v Novém Rychnově, kde shořelo 7 stavení. U tohoto požáru se vyskytenský sbor dobře vedl a uhájil před ohněm kovárnu, která přiléhala k hořícímu stavení. Za tuto činnost obdržel sbor písemnou pochvalu od pana Ančerleho.

Roku 1933 oslavil dobrovolný sbor hasičů 50. výročí svého vzniku. Toto kulaté výročí vedlo k tomu, aby byla provedena rekapitulace jeho činnosti za uplynulá léta. Od roku 1883 do roku 1932 se sbor zúčastnil pro likvidaci 85 požárů, z toho 23 ve Vyskytné a 62 v okolních obcích. Peněžní příjmy sboru činily: od obce Vyskytná Kč 2 534,--, od záložny Kč 1 000,--, pojišťovny Kč 886,--, dary od jednotlivců Kč 542,--, od zemského fondu Kč 2 140,-- a Jednoty pošumavské Kč 764,--. Vydání na dobročinné účely Kč 1 585,--, na výzbroj a výstroj Kč 10 965,--. V oblasti kulturního dění bylo sehráno 12 divadelních představení, uspořádáno 48 plesů, 28 výletů a 52 přednášek. Již z tohoto přehledu je patrné, že se sbor od svého počátku aktivně podílel na veškerém dění v obci.

Aby důstojně oslavili 50 let trvání sboru, rozhodli se vyskytenští hasiči, že zakoupí motorovou stříkačku. Stará stříkačka v té době již svým výkonem nevyhovovala. Proto byla podána žádost k obecnímu zastupitelství ve Vyskytné, aby se zaručilo za obnos, který se na koupi nové stříkačky nedostával. Obecní zastupitelství této žádosti nevyhovělo. Členové sboru se proto rozhodli, že se stříkačka koupí a zbytek peněz se vydluží a všichni členové podepíší dlužní úpis. Dne 18. května 1933 byla zakoupena motorová stříkačka od firmy Vyskočil a syn v Telči za Kč 29 000,-- i s příslušenstvím. Stříkačku dodala firma do Vyskytné 29. června a téhož dne byla odborně vyzkoušena. Zkouška byla provedena bez závad.

Samotné oslavy 50 let trvání sboru proběhly 2. července 1933, kdy byl s usnesením župy konán ve Vyskytné župní sjezd. Sjezdu se zúčastnily tyto sbory: Opatov, Mysletín, Rohozná, Nový Rychnov, Pavlov, Plevnice, Proseč pod Křem., Pelhřimov, Rynárec, Dolní Cerekev, Cejle, Sázava, Olešná, Zachotín, Milíčov, Strměchy, Utěchovice a Hojkov. Celkem asi 180 mužů a 15 žen. Největší pozornost věřejnosti patřila cvičení s novou motorovou stříkačkou, které provedl vyskytenský sbor. Nutno dodat, že málokterý sbor byl stříkačkou vybaven.

Prvního požáru s novou stříkačkou se sbor zúčastnil v Ústí 25. července 1933, kde sklidil za svou práci při likvidaci požáru pochvalu.

Roku 1937 proběhly volby nových činovníků sboru. Sbor poděkoval veliteli Františku Pípalovi za 35 letou činnost ve funkci velitele, a Janu Vytiskovi, který vykonával funkci starosty 26 let. Novým starostou vyl zvolen František Vopálenský a novým velitelem Josef Potěšil. Dále byli zvoleni do výboru tito členové: Jaroslav Pípal, Rudolf Vytiska, Josef Kolář, Jaroslav Dolejší, Josef Dvořák, Jan Kokeš, František Vytiska, Josef Slavík, Josef Řáda a Rudolf Bína.

Od roku 1930 do roku 1939 se sbor zúčastnil mnoha požárů především ve vlastní obci. Byl to požár roku 1930 na čp. 31, roku 1931 na čp. 67 a čp. 66. Dále se zúčastnil likvidace požáru roku 1932 na čp. 103, kde hořel obchod. Roku 1933 likvidoval požár obecního chudobince a roku 1939 požár na čp. 26 a na Beledince. V této době od roku 1937 je výcvik požárníků zaměřen také k branným potřebám a civilní obraně, neboť každému bylo jasné, jaké nebezpečí hrozí ze sousedního fašistického Německa. Po mobilizaci roku 1938 a Mnichovském diktátu následuje nejhorší období v dějinách celého národa – fašistická okupace. Činnost sboru byla ochromena, neboť německá mašinérie chtěla, aby sbory dobrovolných hasičů pracovaly pro jejich cíle. Přesto i v této době plnili hasiči hlavní poslání, které je vyjádřeno heslem „bližnímu k obraně a vlastní k oslavě“.

Jaroslav Pípal

1939 – 1983

V době okupace omezil sbor svoji činnost. Byl k tomu donucen nacistickou okupací. Musel se přísně držet nařízení říšských úřadů.

Starostou jednoty hasičské byl řídící učitel Vopálenský. V roce 1940 se na své schůzi dohodli, že jim dosud užívaný koňský potah nevyhovuje a že zakoupí auto značky „PIKOLA“ starší, kterým budou dopravovat stříkačku k požárům. Potřebný obnos ve výši 9 500 Kč si zapůjčili ve Spořitelně a překoupili auto od J. Dvořáka. V období roku 1940 až 1942 byly ještě konány plesy v obou hostincích. Jiná kulturní vystoupení byla zakázána. Poslední valná hromada se konala 18. ledna 1942. Na tuto schůzi se dostavila malá část členů. Ze 45 činných pouze 16. Ani velitel sboru se nedostavil a dostal důtku.

Tím se po dobu války ukončila schůzová činnost. Sbor zajišťoval pouze ochranu při požárech a hlídky v obci, které byly rozepsány starostou obce a denně vykonávány.

Další zápis se objevuje až 12. ledna 1946 z valné hromady hasičského sboru. Ve zprávě velitele se uvádí, že se sbor zúčastnil při požáru ve Vyskytné (u Bártů) v roce 1945 po osvobození. Požár vznikl z vystřelené světlice na návsi a zapadlé do slámy na dvoře Bártově. Požár zlikvidoval celou usedlost. V zápise se uvádí, že sbor provedl v roce 1945 výlet s MNV u Bečkových a zúčastnil se oslav 28. října.

Starostou byl zvolen František Pípal, velitelem jeho syn Jaroslav. Po osvobození se činnost sboru vracela do normálních kolejí. V roce 1947 a to 30. dubna vypukl požár na Polánkách. Požár založila příslušnice německé národnosti, která byla zde na práci. Požár zlikvidoval celou usedlost kromě stodoly, která stála opodál. Byly problémy
s dopravou stříkačky k požáru, neboť auto nebylo pojízdné a koně nemohli zajistit. Stříkačku dopravili požárníci ručně. Na schůzi byl podán návrh zakoupit nové auto.

V roce 1948 v lednu na valné hromadě se sbor usnesl, že se provedou oslavy 65. výročí založení sboru. Starostou byl opět zvolen Fr. Vopálenský. Oslavy 65. výročí vyvrcholily župním sjezdem 11. července 1948, který se konal na staré silnici. Bylo zde provedeno cvičení se sekerkami. Sjelo se mnoho sborů. V obou hostincích byla taneční zábava. Z této akce byl čistý zisk 30 770,- Kč. 27 000,- Kč se věnovalo na zbudování místního rozhlasu a 1 000,- Kč ochotnickému spolku „Jirásek“.

Od roku 1949 do roku 1952 byl zvolen starostou p. Vytiska. Dle zápisů je zřejmé, že se stále pořádalo cvičení a z kulturních akcí plesy. Na valné hromadě v únoru 1953 ve školní budově byl zvolen za předsedu Duba Josef. Sbor byl přejmenován na Místní jednotu požární ochrany. Ještě téhož roku byl zvolen nový předseda Slavík Josef. V těchto letech se prováděli časté změny ve výboru požární ochrany. Aktivita členů ochabovala a na výroční schůzi konané dne 12.12.1954 bylo přítomno 8 členů z 32. V tomto období se konaly žnové hlídky, které tvořili dva občané a jeden požárník.

V lednu roku 1957 vyl předsedou svazu zvolen Paclík Josef. Velitel Pípal byl zapsán jako čestný člen. V tomto roce vypukl požár od blesku na čp. 42 ve Vyskytné a to 28. dubna. Oheň byl tak prudký, že se nezachránilo nic.

Od roku 1956 se začala stavět nová zbrojnice. Její stavba trvala od roku 1960. V roce 1961 byla našemu sboru předána nová stříkačka. Toto předání bylo slavnostní za přítomnosti krajských zástupců.

Po prudkých deštích v roce 1965 v červenci byla situace v naší obci kritická. Hrozilo protržení hrází nad vsí u obou rybníků. Členové sboru prováděli nouzovou stavbu hráze nade vsí, aby zadrželi přívod vody do vsi. Hrozilo zaplavení několika chalup.

Od roku 1957 do roku 1971 byl ve vedení stálý štáb vedoucích pracovníků. Činnost sboru se stávala čím dál slabší. Aktivita klesala rok od roku a v roce 1971 znační část funkcionářů položila funkci. V lednu 1972 byla svolána členská schůze za účasti zástupce MNV, KSČ a Okresního výboru. Byla sestavena nová kandidátka. Předsedou zůstal Paclík Josef, ostatní členové byli vyměněni. Bylo získáno 10 nových členů. Od roku 1973 byl zvolen velitelem Pípal Jaroslav mladší.

90. výročí založení sboru připadalo na rok 1973. Od počátku roku byly dělány přípravy na tuto oslavu. Na jaře byla provedena úprava na požární zbrojnici, zajištěna hudba učnic a provedena úprava hřiště k Sázavě. Slavnost se uskutečnila 27.5. v neděli. Sraz byl u nových bytovek, průvod odešel na hřiště, kde měl proslov zástupce Okresního výboru a předseda MNV. Potom byla ukázka cvičení a předvedení nové techniky požárníky z Pelhřimova. Byli pozváni požárníci z celého okolí. Žáci zdejší školy vyplnili program různými hrami. Počasí se vydařilo, takže celková akce se povedla. Zakončeno bylo taneční zábavou v místním hostinci. Hrála požárnická hudba z Božejova.

Aktivita sboru se značně zvýšila. Budoval se veřejný vodovod a na této akci měl požární sbor nemalou zásluhu. Odčerpával vodu a aktivně pomáhal při stavbě vodovodu. Bylo odpracováno mnoho hodin. Na tuto akci navazovala stavba Základní devítileté školy. I zde se požárníci zúčastnili ve velkém počtu. Byla to léta zvýšené aktivity. V obci se budovala velká díla a požárníci byli vždy v popředí.

Od roku 1975 byl zvolen za předsedu Rásocha Jiří, velitelem stále Pípal Jaroslav. Sbor provádí preventivní prohlídky každý rok, pořádá též cvičení, zúčastňuje se soutěží, kde se umísťuje na předních místech. Pořádá plesy a taneční zábavy. Pracuje na brigádách na všech úsecích našeho hospodářství v obci. Zásluhou dobré práce nebyl již dlouho v naší obci požár. Naše družstvo bylo přítomno při likvidaci požáru v Zachotíně, Mysletíně, Opatově, Sázavě a všude si počínalo dobře.

V červenci roku 1977 byla oslava 100. výročí založení sboru v H. Cerekvi. Naše desítka se zúčastnila soutěže a obstála dobře. Též naši funkcionáři byli na tuto oslavu pozváni, aby získali poznatky na oslavy u nás ve Vyskytné v roce 1983.

Miroslav Slavětínský